Hannoverský kůň
Stakkato Gold
Weltmeyer
Počátky chovu:
Hanoverská klisna s hříbaty. Foto: Schwöbel
Počátky cíleného chovu je možno zpětně sledovat až do 16. století. Hannoverský kůň se choval a šlechtil pro zemědělské a vojenské účely. Chov koní v Hannoveru byl podstatnou základnou existence sedláků. Velký vliv tu mělo založení zemského hřebčince v Celle v roce 1735, čímž také došlo k centrální registraci připouštění a ohřebení.
Založení plemenné knihy
Na počátku 19. století se začalo stále více používat polokrevných a anglických plnokrevných hřebců za účelem vyšlechtění "Hannoverského koně". Po roce 1870 se provedla konsolidace chovu při zohlednění domácích plemen, přičemž v popředí stála vhodnost pro kočárové a vojenské použití. Do této doby spadá i založení hannoverské plemenné knihy klisen v roce 1888, která je předchůdcem našeho dnešního spolku.
Založení spolku
Založení spolku pro chov teplokrevníků v roce 1922 spojením jednotlivých chovatelů vytvořilo předpoklady pro centrálně řízené, jednotné chovatelské zpracování a vyhodnocování všech zaznamenaných chovných postupů.
V období mezi dvěma světovými válkami byl kladen zvláštní důraz na využití v zemědělství, zatímco po druhé světové válce došlo k přeorganizování a novému uspořádání chovu hannoverského koně.Především v důsledku nasazení trakénských koní a plnokrevníků byl hannoverský kůň vyšlechtěn do podoby, kterou má dnes: snadno ovladatelný, ušlechtilý, bezvadný teplokrevník se správnou horní linií, je oceňován jako společník při sportu i pro volnou chvíli na celém světě.
Hannoveraner erleben
V rámci motta "Hannoveraner erleben" (zážitek z hannoverských koní), by se mělo co nejvíce přiblížit k myšlence použití hannoverských koní jako partnera pro volný čas. Základem této iniciativy jsou hannoverské chovné stanice, které nabízejí koně a nebo služby specielně pro sektor volného času.
Tyto chovné stanice kladou důraz především na:
- zdravé držení těla a odborný odchov
- vlastnosti důležité pro sport ve volném čase, jako je trpělivost, ovladatelnost, jistota při pohybu v terénu, jak při výchově, tak při cvičení.
Mezi prázdninovým ostrovem Föhr přes Lüneburger Heide až po Harz leží mnoho chovatelských stanic, které se nacházejí v atraktivních oblastech a vyznačují se i možností turistiky.Na téma "výchova a vzdělávání" byla dohodnuta spolupráce se známým westernovým a chovatelem koní pro volný čas Peterem Kreinbergem. Cílem je terénní práce podle zásady "The Gentle Touch®" pro výchovu mladých koní, a tím je lépe připravit jako jezdecké koně pro různá odvětví. Tyto výchovné metody nabízí většina našich chovných stanic.
Hannoveráci se snadno ovládají
Zohlednění vhodnosti pro jízdu není pro chovatele hannoverských koní prázdné slovo. Při výběru hřebců a klisen mají ústřední význam: jízdní vlastnosti, charakter a temperament. Při výkonnostní zkoušce hřebců, v 70 denní zkoušce, mají jízdní vlastnosti a vnější vzhled více než 50% vliv na konečném ocenění. I na straně klisen se rovněž provádí výběr podle vhodnosti k jízdě. Rok co rok se
1 200 mladých klisen s jezdcem představuje při zkoušce plamenných klisen, než se přijmou do chovu. Jízdní vlastnosti jsou vedle hodnocení základních chodů a skoků na předním místě.
Chovná oblast a chovatelé
Původ hannoverského chovu koní je na selských dvorech Dolního Saska na rozsáhlých pastvinách, kde mají koně optimální podmínky pro svůj růst. Než do zemědělství vtrhly traktory, nepoužívalo se klisen jen pro chov, nýbrž také musely tvrdě pracovat na polích, doslova si musely vydělat na svůj oves. O víkendech se pak často provozovaly soutěže. Pro klisny, které nechtěly pracovat nebo měly špatný vzhled, tu nebylo místa. A tak se po generace formoval kůň, který se utvářel trvalým soužitím s lidmi, kůň, který je charakterově četný, ochotný k práci a mnohostranně použitelný.
Tyto příznivé vnitřní vlastnosti proslavily hannoverské koně po celém světě. A proto jsou atraktivní jako koně pro turistiku a dálkové jízdy, pro lov, pro současné soutěže pro různé způsoby jízdy.
Možnost stádového chovu
Hannoverští koně jsou vhodné pro chov ve stádu, tak jako jiná koňská plemena. V hannoverské chovné oblasti je běžné, že se již hříbata spolu se svými matkami vypustí na jaře na pastvu a do stáje se dostanou teprve na podzim. Roční a dvouroční koně se často chovají ve velkých stádech na rozlehlých pastvinách, a proto i přivykání si na volnou stáj není problémem ani v zimě.