Holštýnský kůň
Calido
Le Noir
Holštýnský kůň (Holsteiner)
Historie stará 800 let
Historie Holštýnského koně se dá sledovat až do roku 1225: Gerhard I., hrabě na panství Schleswig- Holstein a Stormarn, propůjčil klášteru Uetersen právo pást své koně na úhoru hrabství Pinneberg. Úřad zemského podkoního byl v Holštýnsku zřízen již za krále Christiana I. (1460-1481).
Historie:
Holštýnský kůň představuje rasu, která se chová již po staletí v selském chovu. Původ této rasy se nachází v pobřežních nížinách řeky Labe a na západním pobřeží země Šlesvicko-Holštýnsko. Tehdejší cíl, vychovat hospodářského koně jako zvláštní plemeno byl podmíněn následujícími nároky: charakteristický typ rasy, který je možno popsat především plnokrevností s kostrou, tělesnou stavbou a silným strukturou kostí. Tehdejší holštýnský kůň měl většinou hnědou barvu srsti a byl díky své výkonnosti znám a oceňován daleko za zemskými hranicemi. Zvláště jako luxusní kočárový kůň s imponující vizáží vzhledem k typicky plnému výrazu a pro holštýnského koně charakteristické vysoké robustní chůzi, vzbudila tato rasa v 18. století téměř senzaci.
Avšak také v zemědělství byla výkonnost, ochota a tvrdost Holštýnského koně známými vlastnostmi, které v těžkých půdních podmínkách holštýnské pobřežní slatiny podporovaly jeho přirozený výběr. Spolky chovatelů koní, které již v této době existovaly, se v roce 1883 spojily do prvního svazu
chovatelů koní v Kremperské slatině a také v této době byla vydána v Sommerlander Riep první plemenná kniha, jejím autorem byl hospodářský rada Georg Ahsbahs. Z této systematicky vedené plemenné knihy pocházejí dnes dosud platné a dále vedené rody klisen, které tvoří základnu dnešního holštýnského chovu.
Tento svaz se v roce 1935 spojil se svazem "Šlesvicko - Holštýnský Geestland (Dolní Sasko)", který byl založen v roce 1896 ve "Svaz chovatelů holštýnského koně. V roce 1944 byla tato dosud existující značka zaregistrována. Po 2. světové válce stav koní v zemi mezi moři povážlivě klesl. V roce 1960 žilo pouhých 1311 klisen. Proto také Šlesvicko-holštýnský sněm rozpustil Zemský hřebčinec v Traventhalu, který byl založen v roce 1874. Po mnoha diskuzích převzal Spolek téměř celý stav hřebců z Traventhalu a vybudoval během let v Elmshornu vlastní hřebčinec. Ve spolkovém chovu se nyní nachází 70 hřebců a asi 200 holštýnských soukromých hřebců, kromě toho je v Holštýnsku registrováno kolem 8000 chovných klisen.
Chov:
V polovině 20. století došlo k přešlechtění hospodářského koně na sportovního. Za účelem zlepšení vlastností holštýnského koně se přednostně opět nasadili angličtí plnokrevní hřebci, kteří díky konsolidované bázi holštýnských klisen, zde měli skvělou základnu pro úspěšné křížení.
Již v šedesátých letech se v "zemi mezi moři" použilo více než 25 "plnokrevníků". Mezi nimi byl i hřebec, který tehdejšímu chovu vtiskl zvláštní pečeť: Ladykiller xx se narodil v Anglii v roce 1961. Ladykiller xx je otcem Landgrafa I, kterému již za života byl postaven před elmshornskými stájemi pomník. Stejnou chválu jako Landgrafovi je třeba vyslovit Cor de la Bryèrovi, který zemřel v roce 1999 ve věku 31 let. Vedle Ladykillera xx se i "Corde" - jak byla mezi chovateli jeho oblíbená přezdívka - nejvíce zasloužil o moderní sportovní chov v kraji mezi moři. Dalším hřebcem, který psal dějiny Holštýnského chovu, je Capitol I. Capitol I je otcem četných světově proslulých koňů-skokanů a hřebců. Mezi dalšími zástupci uveďme alespoň Cassini I, Carthago a Dobel's Cento.
Na základě stávajících vlastností tohoto plemene, jako je ochota k plnění výkonů, tvrdost a schopnost skákání, se holštýnský sportovní kůň uchytil velice rychle v turnajovém prostředí.
Podle žebříčku světové organizace pro chov sportovních koní (WBFSH) zaujímá holštýnský chov parkurových koní celosvětově čelní místo. Rovněž tak v disciplínách drezura a všestrannost jsou holštýnští sportovní koně na špici. Tyto úspěchy se zakládají na vyšlechtěných holštýnských klisnách spolu s ušlechtilými anglickými plnokrevníky a cíleným použitím výkonných genů z chovu francouzských sportovních koni. Kromě toho byly provedeny chovné testy s mimořádně výkonnými hřebci.
Plemenná kniha klisen
Klisny: Základna holštýnského chovu. Zvláštní význam přísluší v Holštýnsku Plemenná kniha klisen. Georg Ahsbahs, vydavatel první plemenné knihy, která vyšla v roce 1897, sledoval rody klisen až k počátku 19. století a přiřadil každému rodu číslo. Systém, který je dodnes platný, holštýnským závidí mnoho jiných chovných spolků. Již tehdy se prováděla bonitace klisen pomocí šesti parametrů: původ, velikost, barva, elegance, chod a stavba kostí. Tehdejší metoda, která dosud tvoří základ pro posuzování, však byla značně zjemněna.
Před více než 20 lety byl v Holštýnsku vyvinut systém pro přezkušování schopnosti mladých klisen, takzvaný test klisen - měřítko pro všechny chovy sportovních koní v Evropě.
VLASTNÍ VÝKON A VNĚJŠÍ VZHLED
Již v minulém století byly jasné představy o typu holštýnských koní. Tento důležitý plamenný znak zůstal zachován dosud a chovatelé jej mezi moři s pýchou pečlivě uznávají i nadále: Holštýnští koně jsou jedním z mála původních plemen v rámci chovu teplokrevníků a považují se proto za něco zcela pozoruhodného v celém světě.
Kromě typu plemene k důležitým charakteristikám přirozeně patří i správná stavba těla, především horní linie a fundamentu, která se přísně, byť i s určitým kompromisem, používají pro posuzování holštýnského chovu.
400 klisen za rok
Při posuzování klisen je kladen do popředí - vedle určení typu - způsob tří základních chodů. Ročně se podle těchto přísných pravidel zapisuje do plemenné knihy klisen (Hlavní plemenná kniha klisen) ca. 400 klisen. Zde se rozdělují na základě své bonity: Od 47 bodů za typ, horní linii, přední nohy, zadní nohy, krok, klus a cval, se kvalita označuje jako "oblastní prémie", od 52 bodů obdrží klisna predikát "Spolková prémie". Klisna s predikátem "Spolková prémie" s úspěšně složenou zkouškou klisen (min. průměrná známka 7,0) obdrží mezi chovateli žádoucí titul "klisna státní prémie". Toto označení dostane jen ca. 50 klisen v jednom roce zapsání do knihy.
Tento přísný výběr zaručuje pokrok v chovu holštýnských koní. Holštýnská plemenná kniha klisen je nyní uzavřena, tj. nezapisují se do ní žádné zástupkyně jiných plemen. Jinak to však vypadá u hřebců, neboť v několika posledních letech se v chovatelském programu použily vedle anglických plnokrevníků i hřebci jiné krve s mimořádnými vlastními výkony a/nebo původy.